Akciové trhy jsou dnes plné protichůdných signálů. Na jedné straně vidíme silné firemní zisky, pokračující technologický rozvoj, investice do umělé inteligence a dlouhodobou schopnost největších světových společností vytvářet stále vyšší hodnotu. Na straně druhé jsou vysoké valuace, geopolitické napětí, zadlužení států a obavy, zda současné ceny akcií nejsou příliš optimistické.
Důvodů pro další růst je tedy dost. A stejně tak bychom našli dostatek argumentů pro korekci. Kdo má pravdu? Možná obě strany. Jen každá v jiném okamžiku.
Největším rizikem nemusí být pokles trhu
Poklesy k investování patří. Korekce o 10 % nejsou na akciových trzích ničím výjimečným a čas od času přichází i medvědí trh s propadem přesahujícím 20 %. Pro dlouhodobého investora však může být mnohem větším problémem snaha těmto poklesům pokaždé uniknout.
Aby totiž časování trhu fungovalo, musíme správně udělat dvě rozhodnutí: včas prodat a následně včas znovu nakoupit. Právě druhý krok bývá nejtěžší.
Trhy se totiž obvykle nezačnou prudce zotavovat ve chvíli, kdy jsou zprávy dobré a všichni jsou optimističtí. Největší růstové dny často přicházejí právě v období nejistoty a krátce po největších propadech. Investor, který čeká na potvrzení, že „už je bezpečno“, proto může podstatnou část následného růstu jednoduše zmeškat.
Pokles není pro každého investora špatnou zprávou
Představme si člověka, který má před sebou dalších deset, dvacet nebo třicet let investování a každý měsíc část svého příjmu investuje. Pro něj může mít propad trhu úplně jiný význam než pro člověka, který potřebuje své portfolio příští rok vybrat.
Když akciový index klesne o 20 %, pravidelný investor nakupuje stejné kvalitní společnosti jednoduše levněji. Za stejnou částku získává větší podíl na budoucích ziscích světových firem.
Proto mám rád jednoduchou myšlenku: V obchodě čekáme na slevy. Na burze se jich bojíme. Přitom právě období výrazných poklesů historicky vytvářela jedny z nejzajímavějších příležitostí pro dlouhodobý kapitál.
Co tedy dělat dnes?
Nikdo spolehlivě neví, zda bude S&P 500 za tři měsíce o 15 % výše, nebo o 20 % níže. A investiční plán by na podobné předpovědi ani neměl být odkázaný.
Pro dlouhodobého retailového investora proto považuji za rozumnější mnohem jednodušší strategii:
Nesnažit se předvídat další pohyb trhu. Pravidelně investovat. Držet kvalitně diverzifikované portfolio. Při propadech nepanikařit. A pokud máme volný kapitál a dostatečně dlouhý horizont, využít výraznější poklesy k mimořádným nákupům.
To samozřejmě neznamená investovat bezhlavě. Portfolio musí odpovídat investičnímu horizontu, toleranci rizika i finanční situaci konkrétního člověka. Peníze, které budeme potřebovat za rok nebo dva, nemají být vystaveny stejnému riziku jako kapitál určený na dvacet let.
Ale pokud investujeme dlouhodobě, není naším největším nepřítelem medvědí trh. Často jím bývá naše vlastní reakce na něj.
Historie akciových trhů totiž ukazuje jednu důležitou věc: bohatství dlouhodobého investora nevzniká tím, že dokáže každému poklesu uniknout. Vzniká především tím, že dokáže zůstat investorem i ve chvíli, kdy ostatní začínají pochybovat.
O autorovi
Ing. Miroslav Brožek, Ph.D., EFA je zakladatelem společnosti ZFP Consulting a finančnímu poradenství se věnuje od roku 2007. Specializuje se na komplexní finanční plánování, investice, tvorbu a správu investičních portfolií a dlouhodobé budování a ochranu majetku. Je držitelem odborného označení EFA – European Financial Advisor.